|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
|
| |
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Bydlení v nových obytných komplexech. Kladné a záporné stránky života na "nových sídlištích" (empirická studie)
Dittrichová, Hana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je koncipována jako případová studie pražské novostavby - velkého komplexu bytových domů, který je svým uspořádáním sice podobný sídlištnímu typu zástavby, ale zároveň se od něj snaží v mnohém odlišovat. Práce pojatá jako "kapitola ze sociologie města" je rozdělena celkem do tří základních částí. První část práce představuje teoretické zázemí empirické sondy, která je stěžejním prvkem případové studie. Seznámí čtenáře s oborovou disciplínou sociologie města i jejím užším vymezením - sociologií architektury. Zároveň předloží základní koncepty této disciplíny - sociologický pohled na migraci, sousedství, výběr bydlení a spokojenost s ním, veřejná prostranství a okrskové teorie. Odbočí i k současné situaci na českém (pražském) trhu s byty, která celé pozadí studie uzavře. Druhá část práce je především popisem objektu případové studie - Slunečného vršku, který čtenáře seznamuje s lokalitou, v němž se nachází, s jeho bezprostředním zázemím. Teoretická a popisná část vyúsťují v část empirickou, která vychází ponejvíce z dotazníkového šetření uskutečněného mezi obyvateli objektu a snaží se přispět české sociologii města z nového úhlu pohledu, pohledu novostaveb - "nových sídlišť".
|
|
|
Vliv přítomnosti lázní na kulturní život v obci. Případová studie městysu Lázně Toušeň
Hrabaňová, Olga ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu kultury na lázeňském maloměstě, kterou zkoumá v rámci případové studie městysu Lázně Toušeň. Téma je v teoretické části práce zasazeno do kontextu sociologie města. V této části se práce věnuje především otázkám jak lze město vymezit proti vesnici, zda existují přechodné oblasti mezi oběma typy sídel a jaké urbanizační procesy mohou na venkově probíhat. V další kapitole teoretické části se práce zaměřuje na lázeňství jako takové, jeho historii a kulturní a sociální specifika. V empirické části, samotné případové studii, se práce zabývá městysem Lázně Toušeň a jeho lázněmi, konkrétně pak tím, jaký zde probíhal kulturní život mezi roky 1968 - 1989. Studie se věnuje i tématům jako jaký je rozdíl mezi kulturním a komunitním životem v obci v období normalizace a dnes a jak je ovlivněn specifiky Toušeně. Dále se zabývá i denním životem v lázních, organizací a finanční stránkou kulturních akcí nebo rolí kulturních referentů. Výzkum probíhal metodou polostrukturovaných rozhovorů s pamětníky a byl doplněn o práci s prameny a sekundární literaturou. Práce má za cíl předložit studii o kulturním životě v lázeňském městysu v době normalizace, který bude představen z pohledu pamětníků i z dostupných pramenů. Práce by zároveň měla být příspěvkem k sociologii malého města.
|
|
| |
|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
|
|
Regionálni identita a symbolické hranice mezi My a Oni.: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka
Frantová, Ivana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Regionální identita a symbolické hranice mezi My a Oni: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka Abstrakt Práce se zaměřuje na tvorbu regionální identity a vytváření symbolických hranic mezi My a Oni na příkladu města Oseka, do kterého se v roce 1974 přistěhovalo dva tisíce obyvatel z Hrdlovky, obce, jež byla zbourána kvůli těžbě hnědého uhlí. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují vytvoření identity k danému místu a na základě čeho se utvořila symbolická hranice mezi My a Oni u původních obyvatel města Osek původních obyvatel obce Hrdlovka. Dále jsem zkoumala, zda existuje vztah mezi regionální identitou a symbolickými hranicemi. Z kvalitativního výzkumu, jež byl uskutečněn především prostřednictvím hloubkových rozhovorů vyplynulo, že se regionální identita utváří na základě doby strávené na jednom místě; na rodném městě; na věku respondenta, životních a přírodních podmínkách, na kolektivním vědomí a vztazích v místě, se kterým se identifikujeme. Symbolické hranice se utvořily až v případě ohrožení místa, k němuž byla vytvořena identita. Symbolické hranice u Oseckých a Hrdlováků vznikly na základě odlišné regionální identity a mezi symbolickými hranicemi existuje tudíž přímý vztah. Celá práce může být věrným popisem toho, co pro lidi může znamenat místo, se kterým se ztotožňují a...
|
|
|
Dva pohledy na totéž město: porovnání metodologických přístupů sociologie města a sociální geografie
Huráňová, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním metodologických přístupů české sociologie města a sociální geografie. Cílem práce je zjistit, zda si sociologové udržují specifický a od jiných oborů odlišný pohled na urbánní problematiku. V současnosti je poněkud složité od sebe rozlišovat ryze sociologické a sociálně geografické vědecké aktivity. Vzhledem k tomu je výzkumná část této práce zaměřena na analýzu závěrečných prací studentů, u nichž je zřejmé, jaký obor svými pracemi obhajují. Porovnání prací je založeno na sledování jejich témat, teoretických východisek, použitých metod, technik a povah závěrů. V závěru této práce jsou shrnuty výsledky výzkumu doplněné o komentář k současnému stavu sociologie města v Česku. Klíčová slova: sociologie města, urbánní sociologie, sociální geografie, město, metodologie
|
host ::
RSS.